Skupinová komunita se uskutečňuje  1x týdně pro každou rodinnou skupinu. Jde o pravidelné setkání, kterého se účastní kmenový vychovatel ve službě a psycholog zařízení. Programem dění je život skupiny za uplynulý týden včetně reflexí, sebereflexí, řešení otázek vzájemného soužití členů skupiny i odborného personálu. Kromě tohoto pravidelného programu je možné zaměřit její obsah cíleně:

V diskusních skupinových sezeních se ve skupině hovoří obvykle v kruhu o určitých problémech. Otevírá se zde prostor pro vyjádření vlastního názoru na dění v ústavu i další skutečnosti, naslouchání, vysvětlování i možnosti práce na získávání náhledu.

V tematických skupinových sezeních se zaměřujeme na diskutování o otázkách a problémech, společných více členům skupiny nebo celé skupině.

Interakční skupinová sezení jsou věnována vztahům a interakcím mezi členy skupiny.

V sezeních s interakčními technikami lze využít celé řady technik a her s psycho- terapeutickým potenciálem, které nabízí celá řada odborných psychologických a speciálně pedagogických publikací.

Edukativně zaměřená skupinová sezení jsou zaměřena na různá vzdělávací témata, která rozšiřují duševní obzor dětí. Jedním z důležitých témat je i program sexuální výchovy.

Skupinovou komunitu považujeme za jeden ze sociálně-tréninkových programů, jejichž hlavním cílem je snaha o rozvoj celkové způsobilosti k pozitivní sociální interakci. Snažíme se nejen pouze o nácvik forem sociálního chování a jednotlivých sociálních zručností, ale o komplexnější přístup, při kterém chceme uvolnit cestu pro rozvoj potencí dětí pomocí porozumění a akceptování jejich osobnosti, prožívání problémů pomocí zprostředkování korektivních zkušeností, uspokojování frustrovaných emocionálních a vývojových potřeb, případně v ideálním případě i formou náhledu na vztah mezi minulými zážitky a současnými problémy. Bereme v úvahu, že děti se stávají účastníky takového programu i terapie zpravidla nedobrovolně, neuvědomují si zpravidla zdroj svých selhání, nepociťují potřebu vědomě rozvíjet svou sociální kompetenci, příčiny vlastních problémů vidí mimo sebe, v emocionálně neuspokojivých sociálních vztazích, což často i odpovídá skutečnosti

Metodika

Skupinovou komunitu vedou společně psycholog a  kmenový vychovatel skupiny. Účast na skupině má vždy 1 kmenový vychovatel a psycholog, možno pozvat další – vedoucího vychovatele, ředitelku, externí hosty. Koná se 1x týdne dle organizačního schématu.Měla by být stmelovacím prvkem skupiny, neměla by mít pouze organizační charakter.  

Doporučení:

- má jít o prostor pro reflexi a pozitivní zážitek každého ze zúčastněných

- každý má právo sdělit vhodnou formou beztrestně svůj názor (musí se postupně naučit)

- nehádat se o „pravdu“- osvědčuje se sezení v kruhu (všichni na sebe vidí, vyjádřený symbol)

- určený člen skupiny zapisuje hlavní body programu a úkoly jednotlivých členů skupiny

- osvědčuje se na závěr uplatnit nějaký stmelovací prvek skupiny např. společný orig.    pozdrav,gesto, heslo týdne (dne) apod.

- časem půjde o určitý rituál, dobré je, když to bude něco, co vyplyne samo ze situace, spontánně, od dětí, třeba i na návrh vychovatele

- nutno počítat s počátečními rozpaky, nevolí, kritikou, odporem atd. - postupně překonáme trpělivostí a vlastním nadšením pro věc.

- možno zakončit společnou hrou dle časových možností ev. další vhodnou činností 

Obsah:

1. Zahájení, přivítání dětí, možno uvítací rituál  

2. Hodnocení průběhu týdne

- reflexe týdne postupně každým dítětem

- jak jsem se ten týden cítil

- co mě potěšilo, udělalo radost - co se mi nepodařilo, co mě rozzlobilo

- objevil se nějaký problém, který chci řešit

Hodnocení akcí, aktivit, v týdnu

- jak se mi dařily úkoly z minulého týdne

- reflexe týdne vychovatelem - jak jsem se cítil já

- co (kdo) mě potěšilo, udělalo radost

- co se nám nepodařilo, co mě rozzlobilo

- diskuse o problémech, ev.řešení, návrhy na řešení

- pochvaly, odměny, tresty

- jak vidím, jak se dítěti dařily úkoly 

3. Úkoly

- na čem budeme pracovat příští týden, na co konkrétně se zaměříme v rámci programu rozvoje osobnosti

- úkoly si dává dítě, pomáhá mu vychovatel, pokud si dítě nenajde úkol samo, výchovné úkoly dává vychovatel, psycholog doplňuje z terapeutického hlediska 

4. Možno začlenit skupinové hry, které připraví vychovatel, eventuelně členové skupiny 

5. Možné další aktivity a zaměření obsahu dle aktuální situace, potřeb: diskusní skupinové sezení,  tematické skupinové sezení, interakční skupinová sezení, sezení s interakčními technikami, edukativně zaměřená skupinová sezení.

6. Na závěr poděkování všem za práci, rozloučení, možno opět nějaký rituál